neděle 13. ledna 2008

Maturitní ples- oslavujme teď, brečet můžeme pak

Tak i já se chystám letos absolvovat Maturitní zkoušku, čemuž předchází ples. Ty přípravy- kdo to zažil, může tenhle odstavec přeskočit.

První věc co se tak na začátku roku určuje je třídní samospráva a v maturitním roce k ní patří i Plesový výbor...mno, přihlásila jsem se dobrovolně, možná to místy ani za to vztekání nestálo a v naší třídě něco prosadit napevno (hudba, barva šerpy, dárek pro třídního, nástup...) je v podstatě zázrak. Nakonec se ale podařilo a i přes lenost ostatních dvou tříd dát to nějak dohromady.

Když už máte šaty, boty, make-up, šperky a podobné záležitosti a je půl páté a vy čekáte než vás vpustí do Lucerny na generálku, už to není takový stres, jako předtím, kdy bylo potřeba všechno zorganizovat a nedařilo se. Teď víte, že to zařízené je, máte tedy starost, jestli při nástupu na té přímo pekelně navoskované podlaze neuděláte rozštěp, jestli při formacích nástupu neuděláte spíš ze spolužaček dominové kostky než útvar, pan profesor vám nerozhodí účes nasazováním šerpy a tak podobně Další rizika nastávají při sólu profesorů s maturanty a sólu maturantů s rodiči, takže rizik veřejných znemožnění je dostatek, jen si vybrat.

No veselou historkou, jak se mi něco takového povedlo, vás bohužel nepobavím. Ten večer uběhl hrozně moc rychle, ale byl krásný. Máte na sobě honosné šaty. Necháte si učesat vlasy od kadeřnice na nějaký slavnostní účes. Nahodíte obličej na ten svůj xicht a nastoupíte před Lucernu plnou lidí. Pan profesor vám přehodí šerpu přes hlavu, šťastně se při tom usmívá, přičemž vám podává květinu a políbíte se. Přípitek. Předání dárku. Líbí? Nelíbí? Je to dobré líbí se mu a má z něj takovou radost, až se rozslzí, vidí ty slečny, kterým to moc sluší a jak jsou šťastné a pyšné na to že se dostaly až sem.

Osušit slzy je čas se nafotit! Znovu se seřaďte, budete odcházet (respektive pomažete pro plachty a vyberete prašulky na pomaturitní mecheche). Teda řeknu vám, kdo jste to netáhl, ty drobný jsou fakt těžký a jen na tom plese jsme vybraly (jsme třída holek, tak proto píšu ypsilon) nějakých 10 000 Kč, tolik jsem opravdu nečekala.

Je potřeba rychle sbalit padák s prašulema, někam ho uklidit a už jít shánět profesory a pak rodiče na sóla. Můj tatínek se šel nejspíš náležitě posílit k baru, protože u stolu nebyl, ale dorazil včas. Během valčíku se nikdo nepřerazil ani nerozmázl- jen jsme tam trochu do někoho málem narazili, ale jinak „pohoda“ (dva roky jezdím bez nehod...). Kamarád Michal (Maxim) také projevil přání si zatančit a když už to byl ten maturiťák... S bráchou už to tak slavný nebylo, my dva se prostě nesrovnáme a neradi před sebou ustupujeme, podle toho to vypadalo.

Mezi tanečky jsem stihla oběhnout celou třídu rozmístěnou porůznu nad sebou a že za 30 minut je sraz s třídním na přípitek, i pana profesora jsem sehnala. Pan profesor ale nezklamal dorazil spíše po 45-60 minutách, maskoval se fakt dobře, protože jsme nebyly schopné ho najít, přestože jsme vytvořily schopné pátrací týmy. Když se konečně u baru ukázal a já už měla v ruce panáčka a Piňakoládu, tak jsem si teda v menší skupince přiťukli i s paní profesorkou Machovou která má ples na starost.

Když už konečně začala diskotéka, na které může tancovat kdokoli zjistila jsem, že jaksi mám vylezlé dvě výztuhy v šatech a že jsou tak ostré, že to prostě nejde vydržet, tak jsme se se Zuzkou (Ishii- nejlepší to má kamarádka ^__^) přesunuly takticky do velké WC kabinky a já se převlékla do civilu (jeansy+ tričko). Teď konečně si člověk může zařádit v rytmu diska!

Jo konec, veliký večer skončil (pro mě) velice rychle, teď se rozloučit s rodiči, dát jim šaty, květiny, přebytečné tašky a zjistit kde se třída srocuje na další oslavy.

Afterparty, také v rytmu, ale už většinou jen to „DUC DUC DUC“, každopádně tím vybouříte to, co ve vás zbude, když ples končí až příliš brzy na váš vkus (půl jedné ráno- co to je), rozloučíte se pořádně s přeživšími spolužáky a máte možnost ještě notně zvýšit promile alkoholu v krvi.

Třešničkou na dortu je, když se k vám na parketu přitočí nějakej klučina, co ho znáte ze školy a líbí se vám ^__^.

Doufám, že i vám se ples tak vydaří jako mě a u samotné maturity vám držím palce!!! ...(i sobě).

PS: fotky najdete zde: http://picasaweb.google.com/Rawaliern/MaturitnPles08#

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Super článeček :)) já jsem zvědavá na to naše divadlo XDDD

taky držím pěstičky a tfuj tfuj tfuj XD
(sobě taky, člověk musí být trošku EGOIST a ehm věřit si XDD *významný pohled* )

Rawaliern řekl(a)...

To MaraJa: Děkuji za pochvalu a ano ano, štěstí je střebá přát i sobě a sobě bych přála i PLATUNUM EGOIST (ani ne tak ten parfém, jako spíš toho pána co ho má v oblibě XD)

Anonymní řekl(a)...

Sic se autorce nastesti rozstep nepovedl, ale me se na tom parketu skoro jeden hezky povedl. (polka, navoskovana podlaha, semtam nejaka nerovnost v podlaze... Jake lepsi podminky si pro drzkopad prat?)
Nastesti jsem se na nohou jeste udrzel, jinak by to byl extremni zatezovy test na nove kalhoty.

Jinak hezky clanek a hezky ples.
Drzim palce k maturite ;)